Archiv tagu: kecak

Náboženské rituály hinduistů, kteří na Bali převažují, prostupují jejich každodenní život. Tanec je součástí všech důležitých náboženských obřadů a ceremoniálů. Účastní se jej všichni, i malé děti. Na jeho výběru a kvalitě provedení velice záleží, protože jde o formu obětiny pro bohy a duše předků.

Rozdělení tanců

Tradičních tanců jsou stovky a při chrámových obřadech trvají často celou noc, i když pro pobavení turistů bývají někdy předváděny ve zkrácené verzi. Všechny balijské tance se vyznačují typickými esovitými pohyby, které se děti učí napodobováním svých rodičů už od útlého věku a připravují se tak na svou vlastní roli tanečníků.

Balijské tance lze podle jejich důležitosti rozdělit do tří skupin, ty nejposvátnější se tančí jen v nejposvátnějších částech chrámů, jsou to tance transové a maskované. Mladé dívky a ženy pak tančí své líbivé kreace ve zdobných kostýmech před chrámy. Jen pro pobavení a jako podívaná pro turisty pak existuje třetí skupina tanců, která však se skutečnými náboženskými rituály nemá už nic společného. Sem patří např. známý kecak, neboli opičí tanec, který vznikl ve třicátých letech minulého století.

Opičí tanec „kecak“

Opičí tanec bychom možná mohli pro přiblížení evropskému chápání přirovnat k baletnímu představení. Jde o příběh vyprávěný pohyby tanečníků. Vystoupení má pět dlouhých jednání a jeho nedílnou součástí je i zvláštní atmosféra, kdy kolem svatostánku je rozesazen mužský doprovodný sbor a vzduch je provoněn všudypřítomnými vonnými tyčinkami.

Samotný příběh vypráví o hrdinném božském princi Ramovi, kterému zlý obr Rawana unese krásnou manželku Situ. Rama  spojí své síly s Hanumanem, vůdcem opičího vojska a společně vybojují mnoho bitev, než nakonec Rama slavně zvítězí, zabije Rawanu a Situ vysvobodí.

Jde o úžasnou podívanou, ale tanec je určený výhradně pro pobavení turistů, kteří si tak do své domoviny odvážejí nezapomenutelný zážitek, aniž by přitom narušili náboženský život místních obyvatel.